Jaký je vztah mezi přistěhovalectvím a výsledky voleb v západní Evropě či jaké jsou ekonomické dopady globalizace a imigrace, to jsou témata, která ve svém výzkumu zpracovává rakouský profesor ekonomie Josef Zweimüller působící na univerzitě v Zürichu.
Ve svém průzkumu si všímá fenoménu poklesu preferencí levicových a středových stran, a naopak nárůst voličů pravicových, extremistických a populistických uskupení.
Jedním z prvků, který jeho průzkum akcentuje, je například viditelná korelace mezi nárůstem počtu imigrantů a preferencí politických stran, které proti nim bojují. Paradoxně, čím více je v dané oblasti přistěhovalců, tím větší radost to dělá populistům a extremistům, jejich volební šance se totiž tak rapidně zvyšují.
„Hovoříme o oblasti, ve které žije 400 milionů lidí. Tři sta milionů z nich má volební právo v západní Evropě a dvě stě milionů lidí skutečně volí. Čísla, která jsme agregovali, musíme nazírat v tomto kontextu. Jeden z výsledků imigrace je, že když navýšíte poměr imigrantů v lokální populaci o jedno procento, tak to navýší zisk pro pravicové strany o 0,3 až 0,8 procentního bodu. Takže tam existuje vztah. Kolegové přišli s podobnými výsledky,“ říká profesor ekonomie. Voliči těchto stran jsou obvykle jsou nízkokvalifikovaní, většinou to jsou spíše muži než ženy, starší lidé dělnických profesí. Mnoho imigrantů má podobné charakteristiky. Voliči, kteří jsou ohroženi dopadem mezinárodního trhu jsou tak ohrožování sobě podobnými. To způsobuje největší třenice a obavy. A z toho ho těší právě populisté.